Hlavní nabídka:
Rybářství na Vyškovsku
Podle listinných zpráv bylo na Vyškovsku již od počátku 14. století mnoho rybníků, které poskytovaly větší výnosy než primitivní polní hospodářství. Bylo to tím, že v rybníkářství byly zaváděny pokrokové metody: chov kapra, odchov plůdku v třecích rybnících, letnění a zimování rybníků aj. Největší zásluhy o racionální chov ryb měl potom v 16. století plzeňský rodák, později biskup olomoucký Jan Doubravský (Ioannes Dubravius), jehož latinský spis „O rybnících“ (De piscinis) vyšel ve Vratislavi roku 1547. Dodnes jsou všeobecně známé „dubraviovy rybníčky“.
Po období úpadku, zejména po třicetileté válce, dochází k dalšímu rozvoji rybníkářství koncem 19. století. Rybářská práva a povinnosti v této době se opírala o moravský zemský zákon č. 79/1882, později o moravský zemský zákon č. 62/1896 a prováděcí nařízení k němu č. 63/1896. Zajímavostí je, že na jejich základě byla pronajata dražbou rybářskému spolku některá povodí ještě v r. 1944.
Koncem 19. století po vzoru prvního rybářského klubu v Praze vznikaly rybářské kluby a spolky i v dalších českých a moravských městech. Tak Ing. B. Macalík v pojednání „Dějiny rybářství na Hané“, uveřejněném ve Sborníku Československé akademie zemědělské v roce 1934, se zmiňuje o rybářském družstvu v Ivanovicích na Hané.
Pořádek v rybářských revírech byl učiněn roku 1902, kdy moravské místodržitelství vyhlásilo definitivní ustanovení a vyměření rybářských revírů na Moravě.
Rybářský spolek ve Vyškově byl ustanoven teprve v roce 1923, kdy vyškovští zájemci o rybářský sport se usnesli na ustavující schůzi 19. března 1923 zřídit ve Vyškově rybářský spolek. V zřizujícím výboru byli tito členové: Otmar Skopal, Vladimír Drahovzal, Josef Mazůrek, Antonín Rozsypal, Quido Riegel, Ludvík Ševčík, Ludvík Citovecký, Václav Mazůrek, Leopold Polášek a Karel Beran. Spolek byl ustanoven úředním schválením stanov dne 19. července 1923 a prvním předsedou se stal Otmar Skopal. Podle zakládající listiny bylo účelem spolku „zvelebit rybářství v tekoucích a stojatých vodách“. Stanoveného cíle chtěl spolek dosáhnout těmito prostředky:
Přijímáním členů.
Rozšiřováním teoretických a praktických znalostí o rybářství přednáškami, schůzemi a zveřejňováním jednání v periodických časopisech.
Dbát na zachovávání zákonů a nařízení o rybářství.
Vystupovat proti škodlivému znečišťování vod.
Zakládat rybníky, plemeniště a pěstovat chov ryb a raků.
Zastávat se členů před úřady ve spolkových záležitostech.
Vzájemným obcováním s jinými stejnými spolky.
Lovením ryb zákonitě dovoleným nářadím.
Výboru pak přináleželo nakupování a prodej ryb neb jejich rozdělování.
V letech 1924 – 1938 konával rybářský spolek pravidelné výborové schůze i valné hromady. Velké škody způsobila rybářskému spolku povodeň dne 22. března 1931, kdy se Haná tak rozvodnila, že zaplavila řadu níže položených ulic města Vyškova. Výše vody byla zaznamenána značkou vyrytou do kamene na domě č. 2 v Mlýnské ulici. Na výborové schůzi 13.6.1933 byl schválen pronájem rybolovu v řece Hané od arcibiskupského panství v Rychtářově. Tímto pronájmem části toku Hané, od Jánka v Klatovsku a mostu v Hamiltonech po železniční most ve Vyškově, na dobu 10 let za roční poplatek 100Kč, získal spolek povodí, které členům spolku plně umožnilo lov ryb na udici na pstruhovém revíru.
Ve válečných letech měl být spolek ve Vyškově rozpuštěn. Ke zrušení však nedošlo, ale členem výboru se stal vyškovský řezník německé národnosti Jakub Procházka. Ve veřejné dražbě dne 1. července 1943 získal rybářský spolek od okresního úřadu ve Vyškově rybářské revíry:
Revír Aa II/2 – Haná od železničního mostu ve Vyškově k ústí Medlovického potoka se všemi přítoky a vodními stokami a potokem Rostěnkou za roční nájemné 400 Kč
Revír Aa II/3 – Haná od ústí Medlovického potoka až ku hranici vyškovského okresu se všemi přítoky, Pustiměřským potokem od státní silnice a Švábenickým potokem v celé jeho délce za roční nájemné 500 Kč
Revír Ab II/5 – vodní trať Rousínovky od hranic obcí Slavíkovi a Rusínova vzhůru až k odtoku rybníka Chobot za roční nájemné za 45 Kč.
V roce 1944 byl zatčen při lovu ryb na Studeném rybníčku v cukrovaru rybář, učitel a spisovatel z Ivanovic na Hané Karel Dvořáček, který na následky útrap v koncentračním táboře zemřel brzy po osvobození. Své bohaté rybářské zážitky využil v knize povídek „Olza“, která vyšla v r. 1937 a v románu „Mrtvá řeka“, který vyšel již po jeho smrti v r. 1946.
V letech 1945 – 1973, kdy rybáři slavili 50. výročí organizovaného rybářství ve Vyškově se členská základna zvyšovala z několika desítek členů až po 325 členů v roce 1972. S narůstajícím počtem organizovaných rybářů rostlo i množství vysazovaných ryb. Tak například v roce 1957 byl pokusně vysazen cejn velký z přehrady u Plumlova do sklaních tůní, Studeného rybníka v cukrovaru a rybníka Chobot u Nemojan. Dne 12.5.1959 bylo vysazeno 12 000 kusů úhořího monté do rybníka Chobot, odkud se úhoři rozšířili po celém povodí Rakovce. V roce 1966 bylo vysazeno do místních vod 1865 ks kapra o váze 846 kg, 2020 ks lína o váze 137 kg, 65 ks štiky o váze 15 kg, 600ks candátího ročka, 30 000 ks plůdku pstruha obecného 5 000 ks úhořího monté – vše v hodnotě 10 554 Kč. Po celou dobu své existence se rybářská organizace potýkala s pytláctvím. Toho dokladem je i slovení rybíčku v Habrovanech v roce 1964, kdy z původně vysazených 900 kusů kapra byly sloveny pouze 3 kusy. A podobné to bylo i v Ivanovicích a v Račicích.
Základem pro vytvoření právních podkladů pro činnost rybářské organizace bylo ustanovení Československého rybářského svazu, jehož stanovy byly schváleny MV dne 8. června 1961 a vydání zákona 102/63 Sb. O rybářství a prováděcí vyhlášky č. 103 MZVH z 19. prosince 1963, kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rybářství.
Pozn.: Zpracováno podle Sborníku k 50. výročí založení místní organizace Českého rybářského svazu ve Vyškově – vydala MO ČRS ve Vyškově v roce 1973